|
Vyučování genetickou metodou
Žijeme v době informační exploze, v níž je čtení stále důležitější. S novými poznatky se dosud ještě v největší míře setkáváme prostřednictvím tištěného textu. Čtení je proto hlavní činností každého člověka v jeho cestě za poznáním. Člověk našeho století musí umět dobře a rychle číst.
Dobré a rychlé čtení je závislé na metodě.
Ve školním roce 2006/2007 se bude 75 prvňáčků učit číst tzv. genetickou metodou, nazývanou též zapisovací.
Tato metoda vychází z myšlenek Josefa Kožíška / 1861 – 1933/, ale i Václava Příhody.Význam metody spočívá v tom, že učí od samého počátku čtení s porozuměním.
Dítě se setkává v dnešní době s tištěným, ale i psaným textem denně. Mnoho dětí má možnost vidět i vyzkoušet si práci na počítači, psacím stroji. Zrychlené tempo našeho života vede dítě k tomu, že se velmi brzy začíná zajímat o písmenka. Zaujmou ho především jednoduchá písmena, tedy hůlkové písmo. Hůlkové písmo je pro dítě již v předškolním věku velmi zajímavé, dokáže je napodobit. Proč toho tedy nevyužít i ve škole při získávání prvních čtenářských zkušeností? Abychom žáky naučili rychleji číst a rychleji chápat obsah čteného, nestačí jen použít dobrou techniku čtení, ale je třeba rovněž zdokonalovat všeobecné vzdělání žáků a dbát na rozšíření jejich slovní zásoby. Ten čtenář, který má velkou slovní zásobu, čte rychleji i rychleji chápe.
Jak to vypadá v praxi:
Téměř každé šestileté dítě, které přichází do školy, se umí podepsat hůlkovým písmem.. V prvních týdnech se děti seznamují s velkou tiskací abecedou. Učí se podepsat křestním jménem, případně podepsat i své sourozence, kamarády a rodiče, na těchto jménech poznávají písmena naší abecedy. Tyto činnosti jsou pro ně velkou motivací. Poznávají i dlouhé samohlásky, cvičí fonematické sluchové vnímání, provádějí hláskovou i písmenkovou syntézu, analýzu. Žáci při čtení nejdříve procvičují známá písmena v krátkých slovech, slovních spojeních, větných celcích. Žáci si to, co přečtou, zapíší. Proto je genetická metoda nazývána zapisovací. Psaní silně podporuje čtení, žáci se naučí nejen dobře číst, rychleji si zapamatují písmena, získávají průpravu i pro psaní. Ukazuje se, že model čtení – psaní je výrazně účinnější, než čtení – skládání.
Smyslem genetické metody čtení a psaní je dodržovat zásadu jedné obtížnosti. V úvodu se žáci učí velká tiskací písmena abecedy, dále přecházejí ke čtení textu tištěného kompletní abecedou tvořenou malými a velkými písmeny. První písmena psací abecedy začínají žáci poznávat a psát v době, když už znají všechna malá tiskací písmena.
Cílem genetické metody je motivovat žáky od samého počátku vstupu do školy k radosti ze čtení. Vždyť touha přečíst si první pohádku sám, je tak velká.
Tak mnoho zdaru! Prvňáčci.
Za 1. roč. Renata Žáková, uč.1.A
|
